Třetí čtvrtletí
Polovina našeho pobytu je za námi. Jak jsme se měli v první části druhé poloviny si můžete přečíst zde.
16. 03. 2006 - Nový byt a staronová práce
Během předchozích dvou týdnů jsme měli plné ruce práce s vyřizováním nového bytu a já i s novou prací.
Musím říct, že všechno proběhlo skutečně skvěle (i když to dalo zabrat) a dopadlo jak mělo. V části města, kde jsme chtěli byt najít jsme prošli dohromady 4 byty. Myslel jsem, že budeme mít problémy něco slušnějšího sehnat, protože první tři nebyly zrovna nic moc, docela předražené (na to jak vypadali) a přiliš by jsme si nepolešili. Čtvrtý byt ale trošku změnil můj názor. Cena byla sice přesně limit, který jsme si stanovili, ale byl prostornější, čístější a lépe zařízený. Na prohlídce jsem byl sá
m až v devět večer (to jsem byl ten den první a ne poslední) a byt jsem po chvilce váhání vzal, protože prakticky splňoval to co jsme chtěli. V koupelně sice není vana a později jsem zjistil, že pravděpodobně ani internet nenapojíme, ale i tak jsme spokojení. Příští pondělí bych přidal fotky, které snad o víkendu nafotím. Pan domácí nám vyšel vstříc a smlouvu jsme podepsali až o několik dní později, aby jsme zbytečně neplatili dva byty najednou. Zuzka to má teď do práce ani ne patnáct
minut a mě se cesta krátila ze 70 na 35 minut, což je pro mě opravdu docela změna.
S mojí prací to bylo trošku složitejší. Byl jsem pozván do firmy
SoftCo na pohovor, ale bohužel jsem se hned v prvních pěti minutách dozvěděl, že je to nedorozumění, protože oni hledají někoho na trvalý pracovní poměr, zatímco já hledal kontrakt na šest měsíců. K mému překvapení chtěli v pohovoru pokračovat, ptali se na otázky a dali mi testy. Vším jsem asi prošel velmi dobře, protože mi druhý den zavolali, že by mě přijali na trvalý pracovní poměr na šest měsíců (což je absolutně nezvyklé) a jak sami řekli je to jediná vyjímka v celé firmě a nabídli mi opravdu slušné peníze (vhledem k tomu, že mi nabídli trvalý pracovní poměr, který je obvykle hůře placený než kontrakt). Byl jsem z téhle nabídky opravdu nadšený, ale pak přišlo ještě něco lepšího.
Po rozhovoru s mým šéfem v Microsoftu a potom co si promluvil se svým šéfem mi nabídl opravdu slušnou nabídku, vlastní projekt a lepší pozici a to na dobu šesti měsíců. To už jsem byl rozhodnut, že zůstanu. Sice jsem se těšil na novou firmu i lidi, ale v Microsoftu mě to opravdu baví a navíc nebyl systém vývoje (který jsem chtěl změnit) příliš odlišný ani v SoftCu. Zůstávám tedy v Microsoftu a musím říct, že jsem opravdu rád. Bohužel mě trošku mrzí, že Honza a Leonard budou v květnu končit a zůstanu tady jenom s Irama, ale co se dá dělat.
Konečně jsem taky dokončil poslední zápočty, takže v tuhle chvíli už mi opravdu nezbývá nic
jiného než dokončit diplomku a projít státnicemi. Zdá se, že tu školu přece jen nakonec udělám.
17. 03. 2006 - Den svatého Patrika
Tak jsme konečně zažili ten největší svátek co v Irsku je – den svatého Patrika. Musím říct, že to bylo fakt
pěkný a je škoda, že v Čechách podobný svátek není. Irové jakožto národ jsou velcí vlastenci a je to také vidět. Svátek sv. Patrika není prakticky nic jiného než oslava Irska - všude je plno zelených barev i převleků a vlají irské vlajky.
Den začal průvodem přes celé město, který trval dvě hodiny. Dvě hodiny jsme mohli sledoval procházející další a další masky, kapely, figuríny a balóny. Nejlépe Vám asi napoví fotky, kterých jsem se snažil pár udělat a které sem v pondělí přidám.
Naneštěstí byla opravdu strašná zima a poprchávalo, takže jsme zůstali pouze na průvod a podívat se ještě na jakousi pouť, která trvala celé čtyři
dny a pak šli domů. Bohužel jsme ani nestihli trošku popít v hospodě, protože jsme se museli připravit na stěhování. Měl se konat také velkolepý ohňostroj, ale kvůli mrholení a špatnému počasí byl také zrušen. Byla to opravdu škoda, že nám to takhle vyšlo zrovna na stěhování i to, že počasí bylo hrozné.
Každopád
ně lidem to určitě nevadilo, protože druhý den když jsme se stěhovali bylo poblitý snad celý město.
19. 03. 2006 - Den Blbec II.
Pravděpodobně by se ta kapitola m
ěla jmenovat spíš „Já blbec II“, protože den s tím pravděpodobně neměl vůbec nic společnýho.
Den po stěhování jsme šli do města nakoupit větší množství zásob. Ještě před samotným nákupem jsme zašli do internetové kavárny, aby jsme se podívali na mobil, co si chtěla Zuzka koupit. Hned potom jsme šli do obchodu na nákup. Chvíli předtím, než jsme měli platit jsem zjistil, že nemůžu najít peněženku. Ať jsme hledali jak jsme hledali, peněženka byla pryč. Zuzka u sebě neměla moc peněz, takže jsme vzali jen to nejnutnější, aby jsme měli něco na jídlo a zbytek vrátili. V peněžence jsem měl bohužel prakticky všechno – kreditní karty, řidičák, zdravotní kartu, irskou sim kartu, ISIC kartu a navíc šek na naši vratnou zálohu z předchozího bytu na 750 €. Všechno bylo pryč. Kredit karty jsem zablokova
l, ale šek na takovou částku mě mrzel ze všeho nejvíc.
K mému obrovskému překvapení se někdo po dvou dnech ozval, že peněženku našel. Dohodli jsme se tedy na schůzce a nálezce opravdu peněženku se vším všudy přinesl a dokonce si nevzal ani flašku vína, kterou jsem mu za odměnu koupil. Nevím proč (možná čekal víc), ale flašku si nevzal. Peněženka prý zůstala normálně ležet u klávesnice v internetové kavárně, kde jsme byli před nákupem. Teď už je trošku pozdě, ale možná jsem mu měl za odměnu dát spíš nějaké peníze, nebo já nevím.
Tak jako tak to celé dopadlo neskutečně dobře a kromě poplatku za novou kartu se vlastně nic nestalo. Musím říct, že jsem byl opravdu překvapený, že se nálezce přihlásil a ještě jednou
mu tímto děkuju.
A já už musím přestát mít ty dny „blbce“, protože jinak to už ani není možný.
18. 05. 2006 - Šešulci v Irsku
Přijeli k nám na návštěvu Šešulci - 11. května k nám přiletěli na návštěvu Zuzaniny rodiče. I když to ze
začátku vypadalo že s sebou přivezli krásný počasí (a stejně tak se i naparovali že ho přivezli
), tak hezky bylo jen první dva dny a po zbytek týdne, který tady strávili, zažívali opravdu irské počasí. V květnu bohužel tohle počasí nebylo vůbec vyjímkou, takže se trefili asi do špatného měsíce.
Během týdne prošli většinu Dublinu (společně se Zuzkou) a o víkendu jsme se všichni podívali na zámek Powerscourt, jeho přilehlé zahrady i vodopád. Vše jsem také nafotil, takže se můžete podívat
zde.
V den odletu jsme vstávali ve tři ráno a já je doprovodil až na letiště. V šest ráno jim odlétalo letadlo. Musím říct, že to je hroznej spoj:) Tak jako tak se ten den udělalo znovu hezky (na den).
Doufám, že se jim dovolená "po irsku" líbila a taky děkujeme za zásoby.
07. 06. 2006 - Konečně krásně
V Irsku konečně nastalo krásné počasí. Už týden tady nepřetžitě svítí sluníčko a panuje teplota kolem 20 stupňů. Takové počasí je pro Irsko opravdovou vyjímkou a zajimavé je, že celý týden co tady je krásně tak v Čechách prší a je kolem 13 stupňů
. Irové říkají, že takhle dlouho krásně nepamatují a při otázce jak je tady v létě odpovídají, že léto tady je tak tři dny a to musí mít člověk štěstí, aby ho zrovna neproseděl v práci. Snad budeme mít štěstí.
Co se jinak děje u nás nového? Víceméně se toho moc neděje. Nebo spíš děje, ale není to novinka. Osobně mám neuveřitelně málo času (je to ještě horší než když jsem musel dělat zápočty a učit se na zkoušky), protože pracuji na diplomce a rozvrh, který jsme naplánovali není vůbec lehké po sobotách stíhat. K "diplomkovým dnům" jsem, kromě dosavadní soboty, přidal i část neděle a občas i po práci. Jde to opravdu pomalu a nevím, jestli stihnu termín obhajoby. Ta mě čeká až v lednu, ale pokud si uvědomím, že až do konce září budou práce probíhat tímhle tempem a pak mám jen dva měsíce (diplomka se musí odevzdat měsíc a půl před obhajobou) tak mám trošku strach, že to nestihnu.
V práci se nám oběma vede skvěle. Zuzana začala dostávat procenta ze své práce, má už i své vlastní klienty a šéfka si jí opravdu chválí. Já dostávám za úkol i vlastní projekty a analýzy, což je pro mě opravdu velký pokrok a jsem hrozně rád. Dostal jsem od šéfa neoficiální nabídku, že můžu po skončení školy znovu přijet a pracovat v Microsoftu. Přemýšlím, že bych téhle nabídky využil a zůstal v Irsku půlrok po dokončení školy.
Za tři týdny by měli přiletět kluci (+ Tánička a Katka) z Čech a konečně v autech projedeme celý Irsko. Fakt se na ně i na ten výlet těším, protože to bude moje první dovolená od naší návštěvy v Čechách a
navíc první dny volna, které nestrávím tvořením diplomky.